Menu
Na trhu je nepřeberné množství bedýnek pro kočky a zrovna tak nejrůznějších steliv, které zvládnou pohltit zápach a dlouho vydrží. Po kvalitní stravě je právě kočičí toaleta tou nejdůležitější věcí pro kočku.
Velikost a počet
Zkušení chovatelé doporučují řídit se jednoduchou rovnicí, která říká, že počet záchodků v domácnosti by se měl rovnat počtu koček plus jedna. To znamená, že v ideálním případě by i jedna kočka měla mít k dispozici dvě kočičí toalety v bytě. Důvodem je, že některé kočky nerady používají toaletu, která je již použitá, neuklizená. Stává se, že v takovém případě svou potřebu vykonají na jiném místě.
Ani velikost toalety bychom neměli podcenit. Jsou koťata, která ve třech měsících ochotně využívají “velkou” bedýnku své mámy, ale jiná stále preferují kotěcí wc s nízkým okrajem. V případě, že se chystáme pořídit si kotě, měli bychom se řídit ze začátku rady chovatele, aby přechod do nového nebyl pro kotě ještě více stresující. Proto bychom měli pořídit podobnou kočičí toaletu a v prvních dnech používat stelivo, na které je kotě zvyklé. Není nic horšího než po kotěti, které chodilo do otevřeného záchodku s pískem, chtít, aby v novém domově používalo krytou toaletu se silikátovým stelivem. Na druhou stranu se můžeme domluvit s chovatelem, že bychom byli rádi, aby kotě bez problémů používalo například krytou toaletu a tu mu i přivézt pár týdnů před odběrem kotěte. Je to běžná praxe, kterou vítají i chovatelé koček.
Při výběru kočičí toalety bychom měli myslet na to, že kotě roste a brzy z něj může být i šesti kilogramová kočka, která potřebuje prostor. Kočičí toaleta by měla být takových rozměrů, aby se v ní kočka mohla pohodlně otočit a zahrabat po sobě.
Steliva
Na trhu jsou dostupná různá steliva, která můžeme rozdělit do dvou základních skupin na hrudkující (bentonit, rostlinná vlákna) a nehrudkující (silikagel, přírodní pelety) steliva. Hrudkující steliva při kontaktu s tekutinou nabobtnají a vytvoří pevnou hrudku. Hrudky je nutné několikrát denně ze záchodku odstraňovat, podle potřeby doplňujeme stelivo. Oproti tomu nehrudkující steliva tekutinu absorbují a nám odpadne starost s vybíráním hrudek, denně pouze odstraňujeme pevné kočičí výkaly. Zhruba jednou za 14 dní je nutné všechno nehrudkující stelivo z kočičí toalety odstranit a nasypat nové.
Všechny druhy steliv umí pohltit zápachy, jsou zdravotně nezávadná a minimálně prašná. I když jsou na trhu dostupné i varianty s přidanou vůní, chovatelé koček je příliš nedoporučují, protože kočky obecně preferují přírodní až zemitou vůni steliva.
Platí, že pro dlouhosrstá plemena koček se více hodí steliva, která mají hrubší strukturu. Drobné části minerálních steliv se mohou doslova nalepit do kožichu kočky nebo do osrstěných částí tlapek a působit jí nepříjemnosti. Kousky hrubé podestýlky tolik neulpívají na srsti kočky, která se jí díky tomu lépe udržuje.
Uzavřená, rohová nebo s filtrem
Kočičí toalety jsou dostupné v různých rozměrech, tvarech a barvách. I toalety můžeme rozdělit do dvou základních skupin a to na kryté wc a otevřené toalety tzv. bedýnky. Výhodou uzavřených toalet je, že většinou obsahují i filtr, který pohlcuje zápach a prach z wc. Při zahrabávání vykonané potřeby zůstává stelivo uvnitř a nelítá nám po bytě. Nevýhodou může být, že při každém čištění (odebírání hrudek, výkalů) musíme odklápět horní část záchodku. Tohle v případě samostatné bedýnky řešit nemusíme.
Před kočičí wc je dobré umístit rohožku, která nám pomůže zachytit zbytky steliva z tlapek kočky a tím minimalizovat roznášení steliva po bytě.
Fotografie Ivka Popovská
